Lauterbrunnen: údolí dvaasedmdesáti vodopádů
Některá místa vypadají tak nepravděpodobně, že je člověk podezírá z fotomontáže. Lauterbrunnen je přesně takové: ploché zelené údolí sevřené mezi dvě téměř svislé skalní stěny vysoké stovky metrů, ze kterých padá voda v tenkých bílých pruzích. Údolí se chlubí přídomkem „údolí dvaasedmdesáti vodopádů" a není to nadsázka — po deštích nebo při tání jich napočítáte ještě víc. Říká se, že právě tahle krajina inspirovala J. R. R. Tolkiena, když si představoval elfí Roklinku.
Pro řidiče z Česka je Lauterbrunnen příjemně dostupný — leží v Bernském Oberlandu kousek za Interlakenem a na rozdíl od Zermattu se sem dá normálně dojet autem. Komplikace začínají až nahoře, ve vesnicích Mürren a Wengen na okrajích stěn, kam se autem nedostanete vůbec. V tomhle průvodci najdete, kde nechat auto nebo dodávku, jak vyjet za vodopády i do horských vesnic a co si v okolí nenechat ujít. Ceny uvádíme ve švýcarských francích a u částek, které se mění podle sezony, najdete poznámku k ověření.
Vesnice Lauterbrunnen leží v kantonu Bern, v nadmořské výšce kolem 800 metrů, na dně ledovcového údolí typického tvaru U. Nad ní se zvedají stěny vysoké přes čtyři sta metrů a za nimi se tyčí velikáni Bernských Alp — Eiger, Mönch a Jungfrau. Údolí je výchozím bodem pro celou oblast Jungfrau a jedním z nejfotografovanějších míst Švýcarska.
Trocha historie, ať tam nestojíte jako u cedule
Lauterbrunnen je obydlené odedávna — jméno znamená v němčině zhruba „samé prameny" a údolí se po staletí živilo pastevectvím a salašnictvím. Vesnice na okrajích stěn, Mürren a Wengen, založili Walserové, horalé, kteří ve středověku osídlovali nejvyšší a nejnepřístupnější polohy Alp. Žili v izolaci na slunných terasách nad propastí, kam se ještě donedávna dalo dostat jen pěšky strmými stezkami.
Vše změnilo 19. století a romantismus. Vodopád Staubbach a divoké údolí přitahovaly malíře a básníky — byl tu Goethe, který Staubbachu věnoval báseň, i lord Byron. S příchodem zubaček a lanovek na přelomu 19. a 20. století se z odlehlého kraje stala turistická oblast světového jména, a Mürren a Wengen se proměnily v horská střediska, do nichž ovšem dodnes nevede žádná silnice pro auta.
Staubbach a Trümmelbach: dvě tváře vody
Symbolem celého údolí je vodopád Staubbach — voda tu padá z útesu z výšky skoro tří set metrů a cestou se mění v jemnou mlhu (německé jméno znamená „prašný potok"). Patří k nejvyšším volně padajícím vodopádům Evropy a stojí přímo nad vesnicí, takže ho vidíte hned, jak přijedete. V sezoně vede k jeho úpatí krátká stezka a dá se vyjít i kousek do skály za clonu vody.
Úplně jiný zážitek nabízí Trümmelbach — řada deseti ledovcových vodopádů schovaných uvnitř hory. Tavná voda z ledovců Eigeru, Mönchu a Jungfrau se tu prodírá skálou a hřmí v tunelech, kterými vás provede výtah a soustava chodníků. Je to jeden z mála ledovcových vodopádů na světě, ke kterému se dá dostat zevnitř masivu, a v plné síle protlačí skálou desítky tisíc litrů vody za sekundu.












Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.
Mürren a Schilthorn: vesnice na hraně a James Bond
Nad západní stěnou údolí leží Mürren — vysoko položená walserská vesnice bez aut, ke které se dostanete jen lanovkou a horským vláčkem. Je to klidné místo s úchvatným výhledem přímo na Eiger, Mönch a Jungfrau přes propast. Z Mürren pokračuje lanovka až na vrchol Schilthorn (2970 m), kde stojí otáčivá restaurace Piz Gloria. Slávu jí přinesl film o Jamesi Bondovi V tajné službě Jejího Veličenstva z roku 1969, který se tu natáčel ještě před dokončením stavby — produkce dokonce pomohla restauraci dofinancovat. Dnes je tu bondovská expozice a vyhlídková plošina nad třítisícovkou.
Výjezdy lanovkami a horskými vláčky do Mürren, Wengen i na Schilthorn nebo na vyhlídku Jungfraujoch patří ve Švýcarsku k dražším zážitkům — počítejte řádově s desítkami až nižšími stovkami franků za osobu a okruh. Ověřte aktuální údaj: ceny lanovek a vláčků do Mürren, Wengen, na Schilthorn a na Jungfraujoch na rok 2026 na oficiálních webech schilthorn.ch a jungfrau.ch. Pokud máte Swiss Travel Pass nebo regionální pas, část jízdného může být zahrnutá nebo se slevou — ověřte si rozsah předem.
Dálniční viněta: bez ní do Švýcarska nejezděte
Švýcarsko nemá mýtné brány, ale na všech dálnicích a rychlostních silnicích platí roční dálniční viněta. Stojí 40 CHF a platí celý kalendářní rok (od prosince předchozího roku do ledna následujícího). Kupte ji na hraničním přechodu, na benzince nebo on-line jako e-vinětu a u papírové ji nalepte na čelní sklo — nestačí ji jen vozit. Za jízdu bez viněty hrozí pokuta 200 CHF plus doplacení viněty. Švýcarsko nemá žádné nízkoemisní zóny (Umweltzone), takže se na rozdíl od Německa nemusíte starat o ekoplaketu. Ověřte aktuální údaj: cena dálniční viněty a způsob nákupu e-viněty pro Švýcarsko na rok 2026.
Kde nechat auto nebo dodávku
Na rozdíl od Zermattu se do samotného Lauterbrunnenu na dně údolí autem dojet dá. Komplikace nastává, jakmile chcete nahoru do Mürren nebo do Wengen — tyhle vesnice jsou bez aut a vede do nich jen lanovka a horská železnice. Auto proto necháte dole. U nádraží v Lauterbrunnenu a u dolní stanice lanovky v sousední Stechelbergu jsou velká záchytná parkoviště a parkovací domy, odkud se pohodlně přestoupí na lanovku či vláček nahoru. Ceny se platí za den a v sezoně bývá u nádraží plno už dopoledne.
Kryté parkovací domy u nádraží mají omezenou vjezdovou výšku, takže s vyšší dodávkou, obytným vozem nebo dodávkou s nástavbou se do nich nemusíte vejít. Pro vyšší vozidla bývají vyhrazená venkovní parkovací místa u nádraží nebo v Stechelbergu. Ověřte aktuální údaj: výškové omezení krytých parkdomů, denní ceny parkování a místa pro obytné vozy v Lauterbrunnenu a Stechelbergu na rok 2026. Konkrétní parkoviště i s výškou závory si můžete ověřit v parkovací vrstvě.
Než vyrazíte, hodí se mít trasu, švýcarskou dálniční vinětu i pravidla pro řidiče pohromadě — etapu do Lauterbrunnenu i s vhodným parkovištěm a navazující lanovkou si naplánujete v plánovači cesty, vinětu i další povinnosti shrnuje přehled pravidla pro řidiče ve Švýcarsku.
Lauterbrunnen — údolí vodopádů a brána k Mürren a Wengen
Do údolí dojedete autem, ale do vesnic Mürren a Wengen nahoře už ne — ty jsou bez aut a jezdí tam lanovka a vláček. Auto nechte na záchytném parkovišti u nádraží nebo v Stechelbergu (s vyšší dodávkou pozor na výšku závory). Na vodopády a procházku údolím stačí půlden, s výletem na Schilthorn počítejte celý den. Dálniční viněta povinná. Pes na vodítku po údolí projde, do lanovek a vláčků obvykle za příplatek — ověřte u dopravce.
Wengen a výlet na Jungfraujoch
Na protější, východní straně údolí leží Wengen — další vesnice bez aut, kam se vyjíždí ozubnicovým vláčkem z Lauterbrunnenu. Je odrazovým bodem k Kleine Scheidegg, sedlu pod severní stěnou Eigeru, odkud pokračuje historická železnice tunelem v nitru hory až na Jungfraujoch (3454 m) — nejvýše položenou železniční stanici Evropy, kterou si tu hrdě říkají „Top of Europe". Je tam ledová jeskyně, vyhlídka na největší ledovec Alp Aletsch a celoroční sníh. Je to nejdražší výlet v okolí, ale pro mnohé vrchol celé cesty.
Kdy přijít
Lauterbrunnen je nejhezčí v létě a začátkem podzimu, kdy mají vodopády díky tání dost vody a louky na dně údolí svítí zelení. Hlavní sezona je červenec a srpen, kdy je tu ovšem také nejvíc lidí — záchytná parkoviště se plní brzy ráno. Vodopády jsou nejmohutnější po deštích a v době tání, kdy se na stěnách objeví i další, normálně neviditelné prameny. Jestli plánujete výjezd na Schilthorn nebo Jungfraujoch, hlídejte si počasí ve vrstvě počasí — bez výhledu ztrácejí drahé výjezdy smysl a mlha je tu běžná.
Procházka údolím pod stěnami, pohled na Staubbach i většina stezek k vodopádům jsou zdarma; vstup se platí jen do nitra Trümmelbachu a za výjezdy lanovkami. Když chcete šetřit, dá se v Lauterbrunnenu strávit krásný den jen pěšky, s vodou v batohu a fotoaparátem namířeným na stěny a vodopády.
Když se něco pokazí
Švýcarsko není v Evropské unii, takže roaming tu nemusí fungovat jako doma a data můžou být drahá — ověřte si tarif u operátora, nebo si stáhněte mapy a podklady offline ještě v signálu. Platí se ve švýcarských francích (CHF), kartou skoro všude. Hranice jsou součástí Schengenu, takže projedete bez pasové kontroly (celní kontrola ale možná je). Ve vysokých horách se počasí mění rychle — kdyby došlo na úraz nebo ztrátu dokladů, tísňová čísla a zdravotní kartu máte po ruce v SOS sekci, i bez signálu. Evropské tísňové číslo 112 ve Švýcarsku funguje.
S dětmi a se psem: co kde projde
Lauterbrunnen je s rodinou vděčný: ploché dno údolí se dá projít i s kočárkem, vodopády děti baví a do horských vesnic se jede lanovkou jako na atrakci. Pes na vodítku projde po údolí i po většině stezek bez problému. Do lanovek a vláčků psa obvykle vezmete za příplatek — pravidla a případnou jízdenku pro zvíře si ověřte u dopravce. Nahoře je i v létě chladno a u vodopádů mokro a kluzko; vodu pro psa i pro sebe berte s sebou. Pravidla pro cestování se psem napříč zeměmi i potřebné doklady máte pohromadě přes psí QR kartu v aplikaci.
Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete
Do údolí Lauterbrunnen dojedete autem, ale do horských vesnic Mürren a Wengen už ne — ty jsou bez aut a jede tam jen lanovka a vláček. Auto nebo dodávku necháte na záchytném parkovišti u nádraží nebo v Stechelbergu (u vyšších vozidel pozor na výšku krytého parkdomu). Bez dálniční viněty za 40 CHF na švýcarské dálnice nevyjíždějte. Nenechte si ujít vodopád Staubbach nad vesnicí a ledovcové vodopády uvnitř hory v Trümmelbachu, a jestli vyjde počasí a rozpočet, vyjeďte na bondovský Schilthorn nebo až na Jungfraujoch. Samotné údolí a vodopády přitom stojí málo nebo vůbec nic — a patří k nejkrásnějším koutům celých Alp.
Naplánuj si cestu v SeekBone
Trasa po silnici, místa pro psa i děti, rozpočet a spaní v autě — vše na jednom místě.
Otevřít aplikaci