Velký průvodce · Albánské Alpy

Theth: vesnice v Prokletých horách, kde platilo slovo víc než zákon

Údolí sevřené štíty přes dva tisíce metrů, kamenné statky se šindelovými střechami, na louce bílý kostelík a vedle něj zavalitá kamenná věž s úzkými střílnami. Tak vypadá Theth — srdce Albánských Alp, kterým se dramaticky říká Prokleté hory (Bjeshkët e Nemuna). Jedno z posledních míst Evropy, kde se ještě nedávno žilo skoro jako před staletími.

Theth leží na severu Albánie, v národním parku, který patří k nejkrásnějším koutům Balkánu. Tenhle průvodce vás provede tím, co tu opravdu stojí za zastávku, jak se sem vůbec dostat po horské silnici a kdy přijet, než vesnici zaplaví davy. Jedete sem mimo EU a do hor, takže si projděte pravidla pro řidiče v Albánii — zelená karta, hotovost v lecích a hlavně pevné nervy na serpentinách. Údaje o místech čerpáme z ověřené databáze.

Severní albánské hory měly po staletí vlastní nepsaný zákon — Kanun. Řešil všechno od dědictví po krevní mstu a jeho základem byla besa, dané slovo, které platilo víc než cokoli psaného. Když mezi rodinami vypukla krevní msta, ohrožený muž se mohl ukrýt do kamenné věže smíření a zůstat tam pod ochranou, dokud se spor neurovnal. Jedna taková věž stojí v Thethu dodnes.

Kostelík a věž smíření

Symbolem Thethu je kamenný kostelík uprostřed louky, fotka, kterou znáte z každého albánského průvodce. Hned vedle stojí kulla e ngujimit — věž, do které se uchylovali muži ohrožení krevní mstou. Úzká okénka, silné zdi, jedny dveře. Vevnitř je dnes malá expozice o Kanunu a o tom, jak tvrdě a přitom svébytně se v těchhle horách žilo.

Theth byl ještě nedávno přes zimu prakticky odříznutý — silnice byla sjízdná jen pár měsíců v roce. Teprve zpevnění cesty z něj udělalo dostupnou turistickou destinaci, a přesto si vesnice drží svůj klid a starobylou atmosféru.

Grunasův vodopád a Modré oko Theth

Z vesnice vedou dvě nejoblíbenější vycházky. První k Grunasovu vodopádu — asi třicetimetrový vodopád kousek nad Thethem, dostupný pohodlnou procházkou. Druhá, náročnější, k thethskému Modrému oku (Blue Eye of Theth): ledová tyrkysová tůň hluboko v kaňonu, ke které se jde delší kamenitou stezkou podél řeky. Voda je tak studená, že do ní vlezou jen otrlí, ale barva za to stojí.

A pak je tu klasika: trek přes sedlo Valbona–Theth, jedna z nejslavnějších denních túr Balkánu. Spojuje dvě horská údolí přes průsmyk s ohromujícími výhledy. Je to celodenní výšlap pro zdatné turisty — počítejte se šesti až sedmi hodinami a pořádnou obuví.

Jak se tam dostat a kde se vyspat

Sem to bez auta se čtyřmi koly a slušnými nervy není jednoduché. Z města Shkodër vede do Thethu horská silnice, která je dnes z větší části zpevněná, ale i tak plná serpentin, prudkých stoupání a v některých úsecích bez svodidel. S vyšší dodávkou jeďte pomalu, hlídejte protijedoucí a počítejte s tím, že cesta zabere déle, než říká navigace. Naplánovat si trasu i s rezervou na horský úsek můžete v plánovači.

Na spaní jsou v Thethu rodinné penziony (guesthouse) v opravených statcích, kde dostanete domácí jídlo a často i polopenzi — ideální, protože restaurací je tu málo. Část penzionů má místo i pro auto na dvoře. Náklady, převody na leky a ceny paliva si pohlídáte v peněžence; v horách se platí výhradně hotově.

Kdy přijet

Theth je dostupný hlavně od pozdního jara do podzimu — přibližně od května/června do října; v zimě silnice kvůli sněhu obvykle není sjízdná. Vrchol sezony (červenec, srpen) znamená nejlepší počasí, ale i nejvíc lidí a obsazené penziony, takže rezervujte předem. Ideální jsou červen a září: hory jsou zelené nebo zlaté, počasí příjemné a davy menší. Theth se nejčastěji spojuje s údolím Valbona přes slavný trek a s výchozím městem Shkodër.