Berat a Gjirokastër: dvě kamenná UNESCO města, která se nedají splést

Dvě města, jeden trik osudu: obě stojí na svahu, obě korunuje hrad a obě přežila komunismus i divoké devadesátky natolik zachovalá, že je UNESCO zapsalo jako poklad. A přitom si je nespletete ani na vteřinu. Berat je bílý a prosvětlený, samé okno na okně. Gjirokastër je šedý, přísný, vytesaný z břidlice jak středověký pancíř. Máte pocit, že jste přejeli z jednoho století do druhého — a přitom to bylo jen pár hodin jízdy.

Proč jsou Berat a Gjirokastër na seznamu UNESCO?

Obě města jsou ukázkou dokonale zachovalé osmanské městské architektury — typu, který jinde v Evropě z větší části zmizel. Berat reprezentuje měšťanské domy s velkými okny obrácenými do údolí, Gjirokastër zase opevněné kamenné domy-pevnůstky se střechami z břidlice. UNESCO je zapsalo společně jako „historická centra Beratu a Gjirokastëru". Pro nás cestovatele to znamená jediné: dvě naprosto odlišné, ale stejně fotogenické zastávky.

Berat — město tisíce oken

Berat dostal přezdívku podle čtvrti Mangalem, jejíž bílé domy se valí dolů strání tak natěsno, že to vypadá jako tisíc oken nalepených na sebe. Nahoře nad vším trůní obydlený hrad — a to je na Beratu zvláštní: za hradbami pořád někdo bydlí, mezi byzantskými kostelíky se suší prádlo. Do areálu hradu je vstup zdarma, platí se jen za muzea uvnitř (200–300 LEK, ~2–3 €).

Na hrad se dá vyjet i autem po dlážděné cestě, ale je to úzké a kluzké — lepší je nechat auto dole a vyjít pěšky (cca 15 minut do kopce). Odměnou je výhled na celé údolí Osumu a na čtvrť Gorica na druhém břehu, spojenou s městem starým kamenným mostem.

Gjirokastër — kamenné město

O nějakých 130 km jižněji, na cestě k řeckým hranicím, leží Gjirokastër. Tady je všechno z kamene — domy, dlažba, dokonce i střechy jsou z břidlicových desek. Nad městem stojí mohutná pevnost s řadou starých děl a kdysi v ní byla i komunistická věznice. Z hradeb je výhled do údolí řeky Drino. Vstup na hrad 200 LEK (~2 €), jednotlivá muzea zvlášť po 100–200 LEK.

Gjirokastër je rodištěm spisovatele Ismaila Kadareho i komunistického diktátora Envera Hodži — to město prostě plodí osobnosti, které se zapíšou do dějin. Starý bazar v centru je dnes plný kavárniček a obchůdků s ručně tkanými koberci. Dejte si tu kávu, koukejte na kamenné střechy a nechte čas plynout. Albánie umí zpomalit.

Berat, nebo Gjirokastër — kam, když mám čas jen na jedno?

Upřímně? Když máte čas, vezměte obě — leží zhruba na ose mezi pobřežím a jihem, takže se dají poskládat do jednoho okruhu třeba s pláží na riviéře. Když máte čas jen na jedno a jedete za fotkami a pohodou, vyberte Berat. Když vás baví historie a chcete drsnější, autentičtější dojem, jeďte do Gjirokastëru.

Tahle dvě města jsou důkaz, že Albánie není jen pláž a beton. Je to země s vrstvami historie, kterou jinde v Evropě dávno zabetonovali nebo přestavěli na hotely. Tady to pořád žije — mezi hradbami se suší prádlo a v bazaru voní káva.

Berat, Gjirokastër i oba kempy pod hrady máte v aplikaci SeekBone v mapě i s parkováním pro dodávku. Naplánujte si okruh tak, ať vám obě města zapadnou do trasy — a držte nám palce, ať vám v Beratu vyjde počasí na ty okna.