Road-trip průvodce · Piemont · Monferrato a Asti

Monferrato a Asti autem: vinařské kopce UNESCO, věže, sklepy infernot a bílý lanýž

Piemont znají Češi hlavně kvůli Langhe a Barolu — kopcům, kde se rodí to nejdražší italské víno. Jenže hned vedle, jen o pár údolí dál, se vlní krajina, která je stejně krásná, ale o poznání tišší, levnější a méně objevená. Monferrato a kopce kolem Asti. Vinice až k obzoru, kostelíky na hřebenech, hrady na vršcích a pod nimi tajemné sklepy vytesané do měkkého kamene. Tahle krajina je od roku 2014 na seznamu UNESCO — a pořád ji projíždí zlomek lidí oproti sousední Langhe.

Tenhle průvodce je o tom, jak si Monferrato a Asti projet autem nebo dodávkou: kudy vést trasu po hřebenech, kde nechat auto v historických centrech, co ochutnat a jak na to s degustací, když řídíte. Odlišujeme se schválně od kopců Langhe a Barola, které popisujeme v článku Piemont a Langhe autem — tady jde o tu severnější, vinařskou část Piemontu kolem Asti a Casale. Ceny degustací a otevírací doby sklepů se mění; uvádíme je s poznámkou k ověření a nehádáme čísla.

Co je Monferrato a proč sem zajet

Monferrato je pahorkatina v jihovýchodním Piemontu, mezi řekami Pád a Tanaro, rozdělená zhruba na Horní Monferrato (Monferrato Astigiano) kolem Asti a Dolní (Casalese) kolem Casale Monferrato. Je to kraj vinic, který se vine přes kopce v nekonečných řadách, posetý vesničkami na vršcích a románskými kostelíky. Spolu s Langhe a Roerem tvoří „Vinařskou krajinu Piemontu", zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO právě pro tu staletími vypiplanou symbiózu člověka, révy a kopců.

Pro řidiče to znamená pohodu. Žádné děsivé serpentiny nad propastí, jen mírné, líné stoupání a klesání po hřebenech, ze kterých se otevírají výhledy na další a další vlny vinic. Silnice jsou úzké a klikaté, ale klidné, a každý kopec nabídne jiný pohled. Je to ideální kraj na pomalou jízdu se zastávkami — sklenka, věž, sklep, výhled. Trasu po hřebenech Monferrata si poskládáte v plánovači cesty.

Asti: město stovky věží a slavného spumante

Srdcem kraje je Asti, starobylé město, které ve středověku patřilo k nejbohatším a nejmocnějším v severní Itálii. Bohatí kupci si tehdy stavěli vysoké kamenné věže jako důkaz své moci — a říká se, že jich tu kdysi stálo přes sto. Pár jich přežilo dodnes a trčí nad střechami jako připomínka časů, kdy Asti soupeřilo i s Milánem. K tomu nádherná gotická katedrála, jedna z největších v Piemontu, a živé náměstí, kde se každý podzim koná historický koňský závod Palio, starší než ten slavnější v Sieně.

Jméno Asti ovšem dnes většina lidí spojí s něčím jiným — s bublinkami. Asti Spumante, sladké šumivé víno z hroznu Moscato, se rodí v kopcích kolem města a je to jeden z nejznámějších italských exportů vůbec. Pro řidiče platí v Asti osvědčené italské pravidlo: do historického centra autem nezajíždějte, je tam ZTL zóna a úzké uličky. Auto nechte na parkovišti na okraji a do centra i k věžím vyjděte pěšky — stejně je to kousek a uličkami se chodí líp. Ověřte aktuální údaj: ZTL zóna a parkování v Asti, ceny pro sezonu 2026.

Casale Monferrato a hrady na kopcích

Na severu kraje, blíž k Pádu, leží Casale Monferrato — někdejší hlavní město markrabství Monferrato, dnes klidné město s monumentální katedrálou, barokními paláci a jednou z nejstarších dochovaných synagog v Itálii, schovanou v bývalém židovském ghettu. Casale bylo po staletí mocenským centrem celého kraje a je to znát na architektuře, která je honosnější, než byste u tak tichého města čekali.

Mezi Asti a Casale a po okolních kopcích je poseta řada hradů a opevněných vesnic — krajina markrabství byla po staletí bojištěm i správním centrem, takže vršky obsadily tvrze a zámky. Mnohé jsou dnes vinařstvími nebo se dají navštívit. Pro řidiče je to ideální materiál na okruh: jeden kopec, jeden hrad nebo vesnice, výhled, další kopec. Nespěchejte — kouzlo Monferrata je právě v tom líném přejíždění mezi vršky. Ověřte aktuální údaj: které hrady a opevněné vesnice kolem Casale a Asti jsou přístupné a jejich otevírací doba, sezona 2026.

Historie markrabství Monferrato je sama o sobě dobrá historka. Vzniklo už v 10. století a po staletí si drželo nezávislost mezi mocnými sousedy — Savojskem, Milánem i Francií — díky chytrému lavírování a bohatství z vína a obchodu. Vládli mu rody Aleramici, Paleologové (ano, příbuzní byzantských císařů) a Gonzagové z Mantovy, a o jeho dědictví se vedly války ještě v 17. století. Z té dlouhé samostatnosti zůstaly hrady na kopcích, honosné paláce v Casale a hrdost kraje, který nikdy nebyl jen předměstím Turína. Když dnes projíždíte mezi vinicemi kolem opevněné vesnice, díváte se na pevnost, která možná pamatuje obléhání.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Infernot: sklepy vytesané do kamene jako tajemství

A teď to, čím se Monferrato liší od všech ostatních vinařských krajů Itálie. Pod vesnicemi Dolního Monferrata se skrývají infernot — malé podzemní komory ručně vytesané do měkkého pískovce zvaného „pietra da cantoni". Neměly žádná okna, žádné větrání, vchod jen úzkou chodbou z domovního sklepa, a sloužily k uchování těch nejcennějších lahví vína při stálé teplotě. Vznikaly hlavně v 19. století a kopal je každý sám pro sebe, často léta, jako tajné dílo pod vlastním domem.

Dnes jsou infernot zapsané jako součást UNESCO dědictví a v některých vesnicích se dají navštívit — sestoupíte úzkou chodbou do chladné, tiché komory vytesané do kamene a chápete, proč jim místní říkali „peklíčko". Pro řidiče je to skvělá zastávka mimo obvyklou turistickou trasu: málokdo o nich ví a zážitek je o to silnější. Ověřte aktuální údaj: které obce nabízejí prohlídku infernot a v jakém režimu (rezervace, otevírací doba), sezona 2026.

Vesnice na vršcích a kostely v krajině

Pravé kouzlo Monferrata nejsou velká města, ale ty desítky drobných vesnic posazených na vrcholcích kopců, ke kterým se silnice šplhá serpentinkou mezi vinicemi. Každá má svou věž, svůj kostelík a svou panoramatickou terasu, ze které vidíte celou krajinu zvlněnou až k Alpám na obzoru. Za jasného dne se na severu nad vinicemi zvedne řetěz zasněžených štítů — kontrast révy v popředí a ledovců v dálce je tady doma.

Pro řidiče je to ideální materiál na bezcílné toulání: nevolte si jeden konkrétní cíl, prostě jeďte po hřebenech od vesnice k vesnici a zastavujte, kde se vám líbí. Mnohé kostely v krajině jsou románské, staré tisíc let, a stojí osaměle na poli nebo na rozcestí — pozůstatky dob, kdy tudy vedly poutní cesty. Auto necháte u vsi a posledních pár kroků na vyhlídku nebo ke kostelu dojdete pěšky; do úzkých vesnických uliček se stejně nevyplatí zajíždět, zvlášť s delší dodávkou. Ověřte aktuální údaj: doporučené panoramatické vesnice a románské kostely v Monferratu k zastávce, sezona 2026.

Bílý lanýž a co ochutnat

Když je řeč o jídle, Monferrato a okolí Asti hraje v nejvyšší lize. Kraj sousedí s Albou, světovou metropolí bílého lanýže (tartufo bianco), který se na podzim loví v okolních lesích a patří k nejdražším potravinám na světě — pár gramů nastrouhaných přes čerstvé tagliatelle dokáže proměnit talíř i účet. Na podzim se tu konají lanýžové trhy a slavnosti, kvůli kterým labužníci jezdí přes půl světa.

K vínu a lanýži patří i zbytek piemontské kuchyně: sýry, salámy, ručně dělané těstoviny a samozřejmě vína — od bublinkového Asti Spumante po plná červená z hroznů Barbera a Grignolino, která se rodí přímo v Monferratu. A tady je řidičské upozornění, které platí v celém kraji: degustace a volant nejdou dohromady. Buď si pití rozdělte v posádce a střídejte řidiče, nebo plánujte ochutnávky na konec dne u ubytování, kam už nemusíte řídit. Ověřte aktuální údaj: ceny degustací ve sklepech Monferrata a okolí Asti a zda je nutná rezervace, sezona 2026.

Monferrato versus Langhe: čím se liší

Často se ptáte, jestli jet do Monferrata, nebo do sousední Langhe k Barolu. Odpověď: ideálně do obou, leží vedle sebe a dají se spojit. Ale když si máte vybrat, vězte, že Langhe (kolem Alby, Barola a Barbaresca) je slavnější, dražší a v sezoně rušnější — je to vinařská velká liga s nejprestižnějšími víny Itálie. Monferrato je tišší, levnější, méně objevené a o to autentičtější: víc obyčejných vesnic, méně turistických autobusů, a unikátní infernot, které jinde nenajdete. O Langhe a Barolu píšeme zvlášť v článku Piemont a Langhe autem.

Pro řidiče jsou oba kraje podobně pohodové — mírné kopce, klikaté ale klidné silnice, výhledy na vinice. Rozdíl je v náladě a v ceně. Když chcete krásu Piemontu bez davů a za rozumnější peníze, Monferrato je sázka na jistotu. A jelikož oba kraje sousedí, dá se z jednoho do druhého přejet za chvíli a postavit z toho jeden delší vinařský okruh.

Jak se do Monferrata dostat

Z Česka se jede přes Rakousko a severní Itálii do Piemontu — hlavně po dálnicích, takže se počítá s mýtem a vinětami za hranicemi. Asti i Casale Monferrato leží blízko dálniční sítě kolem Turína a Alessandrie, takže příjezd je snadný. Mýtné a viněty po trase si spočítejte přes vrstvu mýtného a ZTL, ať vás brána nepřekvapí; italské autostrády se platí na výjezdu podle ujetých kilometrů, tak si lístek vezměte na vjezdu a nezahazujte ho.

Monferrato je destinace, kde se vyplatí dát si na čas. Vědět, kde nechat auto, než vejdete do centra s věžemi, kudy vést hřebenovou trasu mezi vinicemi a kdy přijet, aby se kraj ukázal v nejlepším světle — to oddělí den, kdy si líně projíždíte kopce se sklenkou na konci, od dne, kdy řešíte pokutu za ZTL a kroužíte za parkováním. Když si okruh poskládáte předem v plánovači cesty, zbyde vám hlava na to podstatné: tu chvíli, kdy za hřebenem spadne další vlna vinic do údolí. Kdyby se cestou něco zvrtlo, tísňová čísla a zdravotní kartu máte po ruce i bez signálu v SOS.