Velký průvodce · Jižní Albánie

Gjirokastra: kamenné město, obří hrad a americké letadlo

Město, kde i střechy jsou z kamene. V Gjirokastře nenajdete tašky ani plech — domy kryjí těžké břidlicové desky, naskládané jako šupiny. Z hradu nad městem to vypadá, jako by se po svahu rozlilo šedostříbrné moře, které se na slunci leskne. Není divu, že se téhle UNESCO perle říká prostě „kamenné město".

Gjirokastra leží na strmém svahu nad údolím Drinos na jihu Albánie, kousek od řecké hranice. Tenhle průvodce vás provede tím, co tu opravdu stojí za zastávku, kde zaparkovat na šíleně příkrých uličkách a kdy přijet, aby vám staré bazary patřily. Jedete sem mimo EU, takže než vyrazíte, projděte si pravidla pro řidiče v Albánii — potřebujete zelenou kartu a hotovost v lecích. Údaje o místech čerpáme z ověřené databáze.

Město bylo po staletí osmanskou pevností a obchodním centrem a jeho bohatí kupci si stavěli domy jako malé hrady — vysoké, kamenné, s úzkými okny, často s vlastní obrannou věží. Tomuhle typu se říká kullë a Gjirokastra jich má desítky. Narodil se tu jak komunistický diktátor Enver Hodža, tak světově proslulý spisovatel Ismail Kadare — dvě tváře jednoho města, které vedle sebe pořád existují.

Hrad nad městem: největší v Albánii

Celé Gjirokastře vévodí hrad — mohutná pevnost, jedna z největších na Balkáně. Uvnitř dlouhé klenuté chodby chladí i v největším vedru a v kasematách je vystavená sbírka starého dělostřelectva. Největší atrakce ale stojí na nádvoří: vrak amerického průzkumného letadla. Za studené války ho tu Albánci vystavili jako trofej a dodnes se vedou spory, jestli ho sestřelili, nebo nouzově přistálo. Ať tak či tak, je to nejbizarnější hradní exponát, jaký uvidíte.

Z hradeb je výhled na celé údolí Drinos i na šedé střechy města pod sebou. V létě se na nádvoří koná folklorní festival a hrad ožije kroji a hudbou z celé země.

Starý bazar a kamenné domy-pevnosti

Pod hradem se rozbíhá starý bazar — kočičí dlažba, dílny kameníků a stříbrníků, krámky s tradičními koberci a kavárny, kde se čas zastavil. Uličky jsou tak strmé, že někde místo chodníku máte schody. Právě tady nejlíp pochopíte, proč se domům říká pevnosti: vysoké kamenné stěny, malá okna, klikaté vchody. Kupci se chránili před nájezdy i před sebou navzájem.

Za návštěvu stojí některý z otevřených kullë — třeba dům Skenduli nebo Zekate, kde uvidíte, jak rodina v takové kamenné věži bydlela: zdobené stropy, dřevěné komory, oddělené části pro muže a ženy. A pár kroků od bazaru stojí i dům, kde se narodil spisovatel Ismail Kadare; jeho román Kamenné město je vlastně portrétem právě téhle Gjirokastry.

Kde nechat auto a kde se vyspat

Gjirokastra je postrach pro řidiče: uličky starého města stoupají pod úhlem, na který si troufne málokdo, a otáčení v nich je adrenalin. Nechte vůz na parkovišti pod historickým jádrem a všechno hlavní vyjděte pěšky. S vyšší dodávkou buďte obzvlášť opatrní — nízké klenuté průchody a ostré zatáčky nejsou pro každého. Kde přesně zaparkovat a jaké jsou výšky a sklony, najdete v parkovací vrstvě.

Na spaní jsou v okolí kempy a plochy pro karavany, hodně penzionů sídlí přímo v opravených kamenných domech. Náklady na cestu, převody na leky a ceny paliva si pohlídáte v peněžence — počítejte s tím, že na menších místech se platí jen hotově. Gjirokastra se dá projít za jeden plný den, ale stojí za to zůstat přes noc, až se vylidní a kamenné město zešedne do soumraku.

Kdy přijet

Nejlepší jsou jaro a podzim, kdy je příjemně a uličky prázdné. Léto je v údolí Drinos rozpálené a strmé kamenné město pořádně sálá — vyrazte ráno nebo navečer. Gjirokastra je ideální zastávka mezi albánskou riviérou u Saranta a vnitrozemím; cestou na jih se vyplatí zajet i k Modrému oku (Syri i Kaltër) nebo do antické Butrintu. A pokud chcete zažít kamenné město naživo, naplánujte cestu na folklorní festival, který se na hradě koná každých pár let.