Areopoli autem: kamenné věže Mani a kde začalo povstání roku 1821
Město pojmenované po bohu války, kamenné věžové domy, které vypadají spíš jako pevnůstky, a hrdý kraj, který si nikdy nedal poručit — vítejte v Areopoli, srdci Mani. Právě odsud roku 1821 vyrazili Manioti do řecké osvobozenecké války. Dnes je to nejkrásnější kamenné městečko polostrova: úzké uličky z šedého kamene, věžovité domy, kostely se zvonicemi a všudypřítomný duch nezávislosti. Drsná krása nejjižnějšího cípu pevninského Řecka.
Pro řidiče z Česka je Areopoli ideální základna pro objevování divoké Mani — kamenné městečko s charakterem, odkud je kousek k jeskyním, věžovým vesnicím i k mysu na konci světa. V tomhle průvodci najdete, co na místě vidět, kde nechat auto, kdy přijet a jak to spojit do trasy. Čísla čerpáme z ověřených zdrojů; co se mění, označujeme k ověření.
Areopoli (Areópoli) leží v kraji Mani na prostřední „prostředníčkové" výspě Peloponésu, kousek od pobřeží Messénského zálivu, jižně od Gythia a Kalamaty. Je hlavním městečkem vnitřní (Lakónské) Mani.
Trocha historie, ať tam nestojíte jako u cedule
Mani je drsný skalnatý kraj, jehož obyvatelé — Manioti — prosluli neústupností a nezávislostí; nikdy je prý plně neovládli ani Turci. Typické jsou tu věžové domy (pyrgospita): vysoké kamenné věže, které sloužily k bydlení i k obraně při rodových sporech (vendetách). Areopoli se původně jmenovala Tsimova; pozdější jméno znamená „město boha Area" (boha války) — a to vůbec ne náhodou.
Právě tady totiž 17. března 1821 pozvedl Petros (Petrobej) Mavromichalis se svými Manioty prapor povstání — jedna z jiskřiček, od kterých vzplála řecká osvobozenecká válka. Na hlavním náměstí dnes stojí Mavromichalisova socha. Kolem se rozkládá nejlépe dochované kamenné jádro Mani: dlážděné uličky, věžové domy a kostely jako Taxiarchové (Archandělé) s krásnou zvonicí a reliéfy nebo Panagia. Procházka Areopoli je procházka kamennou pevností pod sluncem.












Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.
Co ve městečku vidět
Hlavní je samotná procházka dlážděnými uličkami starého města mezi kamennými věžovými domy. Na hlavním náměstí stojí socha Petrobeje Mavromichalise a kolem kavárny a taverny. Nevynechejte kostel Taxiarchů (Archandělů) s charakteristickou zvonicí a kamennými reliéfy a kostelík Panagia. Zajímavé je i malé muzeum k dějinám Mani a povstání. Areopoli je menší — na klidnou procházku a kávu stačí hodina až dvě, ale je skvělou základnou na celý kraj.
Parkování a jak se po městečku pohybovat
Auto necháte na plochách na okraji starého města (úzkými dlážděnými uličkami se autem nejezdí) — s dodávkou zaparkujte raději dál a do jádra vyrazte pěšky. Centrum je malé a projdete ho v klidu. Příjezd po horských silnicích Mani je krásný, ale klikatý a místy úzký — jeďte opatrně. Obsazenost a kde zastavit prověříte v parkovací vrstvě; pravidla a mýtné shrnuje přehled pravidla pro řidiče v Řecku.
Z Areopole se skvěle objíždí celá vnitřní Mani: kousek jsou krápníkové jeskyně Diros (splavná podzemní řeka), věžové vesnice jako Vatheia a na konci poloostrova mys Tainaron (Matapan) s majákem — nejjižnější bod pevninského Řecka, podle pověsti jedna z bran do podsvětí. Naplánujte si tu aspoň dvě noci, ať máte na okruh klid.
Jak se tam dostat
Areopoli leží na Mani jižně od Gythia, dostupná po horské silnici z Gythia a Kalamaty. Konkrétní časy, vzdálenosti i mýtné si přepočítáte v plánovači cesty; placené úseky hlídá vrstva mýtného.
Areopoli — kamenné věže Mani a kolébka povstání 1821
Hlavní městečko vnitřní Mani na jižním Peloponésu, jižně od Gythia. Nejlépe dochované kamenné jádro kraje: dlážděné uličky a věžové domy (pyrgospita), kostely Taxiarchů a Panagia. Původně Tsimova, přejmenováno na „město boha války" — 17. března 1821 odtud Petrobej Mavromichalis pozvedl prapor řecké osvobozenecké války (socha na náměstí). Skvělá základna pro jeskyně Diros, věžové vesnice a mys Tainaron. Parkování na okraji, dál pěšky. Na městečko hodina až dvě.
Kdy přijít
Jaro a podzim jsou na Mani nejpříjemnější — snesitelné teploty na procházky i okruhy a krásné světlo na kameni. Léto je horké a vyprahlé (klobouk, voda, stínu v uličkách je trochu). Zima bývá mírná, ale mimo sezonu má část podniků zavřeno. Jak bude počasí, mrkněte do vrstvy počasí.
Řecko je v EU i Schengenu, takže s českým mobilem voláte i surfujete jako doma. Mani je odlehlý kraj — natankujte včas, čerpací stanice i bankomaty jsou řidší. Dlážděné uličky bývají kluzké a nerovné (pevné boty), horské silnice klikaté. Kdyby došlo na úraz nebo problém, tísňová čísla a zdravotní kartu máte v SOS sekci, i bez signálu. Evropská 112 v Řecku funguje.
Kde se vyspat
Přespat se dá přímo v Areopoli — kouzelné jsou penziony a hotely v kamenných věžových domech. Další možnosti jsou v přímořských obcích Mani (Limeni, Gerolimenas) nebo v Gythiu. V okolí jsou i kempy. Otevřenost mimo sezonu si ověřte. Plochy a kempy na trase projdete v plánovači.
S dětmi a se psem: co počítat
Pro děti jsou kamenné věže jako z pohádky a příběhy o nezdolných Maniotech dobrodružství; pohlídejte je v uličkách a u silnice. Pes na vodítku si městečko v klidu projde a v tavernách bývají vstřícní; v horku a na vyprahlém kameni na něj myslete s vodou a stínem. V rozpáleném autě psa nikdy nenechávejte.
Jak to spojit do trasy
Areopoli je srdce maniského okruhu — spojíte ji s přístavem Gythio a jeho ostrůvkem Kranai, s byzantským Mystrasem u Sparty nebo se skalní Monemvasií na druhé straně Lakónie. Celou trasu i s mýtným a parkováním poskládáte v plánovači; širší okruh rozebírá Peloponés autem.
Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete
Areopoli je kamenné srdce Mani — věžové domy, dlážděné uličky, kostely se zvonicemi a socha muže, který odsud roku 1821 rozdmýchal povstání. Zaparkujte na okraji, projděte uličky, dejte si kávu na náměstí a udělejte si z Areopole základnu pro jeskyně, věžové vesnice a mys na konci světa. Drsná, hrdá a nezapomenutelná část Peloponésu.
Naplánuj si cestu v SeekBone
Trasa po silnici, místa pro psa i děti, rozpočet a spaní v autě — vše na jednom místě.
Otevřít aplikaci