Velký průvodce · Piemont

Turín autem: elegantní město pod Alpami

Turíne se říká italský Paříž — a kdo sem přijede s tím, že navštíví jen „nějaké průmyslové město s Fiatem", odejde překvapený. Široké třídy, kilometry podloubí, barokní paláce a v pozadí zasněžené Alpy. A k tomu nejlepší čokoláda a káva v zemi. Jen pozor: i tady číhá v centru kamera, která vám může cestu prodražit.

Tenhle průvodce vás provede tím, co v Turíně řešit dopředu: kde nechat vůz kvůli zóně ZTL, co stihnout za den a proč si sem zajet hlavně s chutí na sladké. Vycházíme z ověřené databáze míst a oficiálních zdrojů.

Turín byl po staletí sídelním městem rodu Savojských a v 19. století dokonce prvním hlavním městem sjednocené Itálie. Po šlechtě tu zůstaly velkolepé paláce a urbanismus s pravoúhlou sítí ulic, jaký jinde v Itálii nenajdete. Pak přišel průmysl: značka Fiat tu vyráběla auta a z Turína udělala motor italské ekonomiky. Dnes je to město kontrastů — aristokratické kavárny vedle dělnických čtvrtí, věda i tajemno (Turín bývá řazen mezi města „magického trojúhelníku"). A pořád platí, že nejlepší horká čokoláda se pije právě tady.

Auto a ZTL: i elegantní město trestá

Historické centrum Turína je zóna ZTL hlídaná kamerami, aktivní zpravidla ve všední dny. Vjedete-li bez povolení, pokuta dorazí poštou, u zahraničních aut přes vymáhací agentury. Naštěstí má Turín dobré metro i tramvaje a auto v centru nepotřebujete vůbec.

Nechte vůz na záchytném parkovišti nebo v hlídané garáži na okraji jádra a do centra dojeďte MHD nebo dojděte pěšky — pod podloubími to jde i za deště. Kde zóna ZTL začíná a kde jsou hlídané vjezdy, ověříte ve vrstvě mýtného a ZTL; vhodné garáže i s výškou závor pro dodávku najdete v parkovací vrstvě.

Mole Antonelliana a Egyptské muzeum

Symbolem Turína je Mole Antonelliana — štíhlá věž s charakteristickou špicí, kterou najdete i na italské dvoucentové minci. Původně se měla stát synagogou, ale stavba se protáhla a prodražila tak, že ji nakonec převzalo město. Dnes v ní sídlí Národní filmové muzeum, jedno z nejhravějších muzeí Itálie, a prosklený výtah vás vyveze na vyhlídkovou terasu s výhledem na město a alpský hřeben za ním.

Turín ukrývá ještě jeden světový poklad: Egyptské muzeum (Museo Egizio) je po Káhiře nejvýznamnější sbírkou egyptských památek na světě — mumie, sarkofágy i celé hrobky. Pro děti i dospělé je to zážitek na hodiny. A někde v turínské katedrále se uchovává proslulé Turínské plátno, podle tradice pohřební rouška Ježíše Krista; vystavuje se jen výjimečně, běžně uvidíte kopii.

Podloubí, kavárny a čokoláda

Turín má přes osmnáct kilometrů podloubí — krytých chodníků, pod kterými projdete půlku města za deště i v parném létě suchou nohou. Savojští je nechali stavět prý proto, aby se dvůr mohl procházet v jakémkoli počasí. Pod nimi se schovávají historické kavárny s mramorem a zrcadly, kde se před sto lety scházeli spisovatelé a politici.

A pak ta sladká stránka. Turín je rodištěm gianduiotta — čokolády s lískovými oříšky, která vznikla, když za napoleonské blokády chyběl kakaový prach a cukráři ho nahradili mletými oříšky z piemontských kopců. Z téhle nouze se zrodila i pomazánka, kterou dnes zná celý svět. A místní specialita bicerin — vrstvená káva s čokoládou a smetanou — je sama o sobě důvod, proč do Turína přijet.

Kdy přijet a co dělat, když se něco pokazí

Turín je příjemný celý rok; léto bývá teplé, zima chladná, ale s alpskou kulisou kouzelná. Příjemné jsou jaro a podzim. Velká výhoda polohy: pod Alpami je to skvělá zastávka cestou do hor i k jezerům — Lago Maggiore i lyžařská střediska Piemontu máte na dosah. Kdyby přišel úraz nebo zdravotní problém daleko od domova, mějte tísňová čísla a zdravotní kartu po ruce v sekci SOS — evropská tísňová linka je 112.