Soluň: Bílá věž, byzantské kostely a nejlepší jídlo Řecka
Athény mají Akropoli, ale ptejte se Řeků, kde se nejlíp jí, a polovina vám řekne: v Soluni. Druhé největší město země má pověst gastronomické jedničky, studentskou energii, dlouhé nábřeží na západy slunce a vrstvy historie naskládané na sobě jako baklava. A přitom sem davy z Akropole nedojedou.
Soluň (řecky Thessaloniki) je brána na severní Řecko a na poloostrov Chalkidiki s jeho plážemi. Pro řidiče je to příjemnější město než Athény — kompaktní, u moře, dá se z velké části obejít pěšky. Tenhle průvodce vám poradí, co vidět, kde nechat auto, ať vám neujede s odtahovkou, a kdy se vyhnout vedru i davům. Trasu si naplánujte předem v plánovači SeekBone — Soluň leží na hlavní severní spojnici a skvěle se kombinuje s Meteorou i poloostrovem Chalkidiki.
Město založil v roce 315 před naším letopočtem makedonský vojevůdce Kassandros a pojmenoval ho po své ženě Thessaloniké, nevlastní sestře Alexandra Velikého. Její jméno znamená zhruba „vítězství v Thesálii" — dostala ho na počest jedné z otcových bitev. Tak se stalo, že druhé město Řecka dodnes nese jméno ženy, jejíž bratr dobyl půlku tehdy známého světa. Pak přišli Římané, Byzanc, Osmané i sefardští Židé ze Španělska — a každý tu nechal vrstvu, kterou dnes loupete jako cibuli.
Bílá věž: symbol města s krvavou minulostí
Na nábřeží stojí Bílá věž (Lefkos Pyrgos) — kulatá kamenná bašta, která je pro Soluň tím, čím je Eiffelovka pro Paříž. Postavili ji za osmanské nadvlády jako součást hradeb a později z ní udělali vězení a popraviště. Přezdívalo se jí proto Krvavá věž a byla začouzená dočerna. Když Soluň připadla Řecku, věž natřeli na bílo, aby z ní tu pověst smyli — a jméno Bílá věž zůstalo. Uvnitř je dnes muzeum o dějinách města a shora máte výhled na celý záliv.
Bílá věž (Lefkos Pyrgos)
Symbol Soluně přímo na nábřeží, uvnitř muzeum, nahoru za vstupné. Auto sem netahejte — pobřežní promenáda je z velké části pěší a placené parkování v centru je drahé. Nechte vůz na okraji nebo v garáži a po nábřeží choďte pěšky. Vstupné a otvírací doby si ověřte předem Ověřte aktuální údaj: vstupné Bílá věž 2026..
Rotunda a Galeriův oblouk: Řím uprostřed města
Pár ulic od nábřeží stojí Rotunda — mohutná kruhová stavba z počátku 4. století, kterou nechal postavit císař Galerius nejspíš jako svoje mauzoleum. Jenže pohřben tu nebyl, a tak z ní udělali kostel, pak mešitu (proto vedle stojí minaret) a dnes je z ní památka se zlatými byzantskými mozaikami na stropě. Stěny jsou přes šest metrů silné — proto stavba přečkala i zemětřesení, která srovnala se zemí kdeco kolem.
Hned vedle se klene Galeriův oblouk, kterému místní říkají prostě Kamara. Císař ho postavil na oslavu vítězství nad Peršany a nechal do něj vytesat výjevy z bitev. Dnes je to oblíbené místo srazů studentů — „sejdeme se u Kamary" slyšíte v Soluni pořád. Antický vítězný oblouk jako moderní orientační bod.
Rotunda a Galeriův oblouk
Dvě římské památky pár kroků od sebe v centru. Galeriův oblouk je volně přístupný a zdarma, Rotunda za vstupné (a bývá zavřená v pondělí, ale ověřte aktuální stav). Obě leží v pěší části města — choďte pěšky. Mozaiky uvnitř Rotundy patří k nejstarším křesťanským v Řecku.
Horní město a hradby: Soluň, kterou turisti míjejí
Nad moderním městem se zvedá Ano Poli — Horní město, jediná čtvrť, která přežila velký požár roku 1917. Bludiště úzkých uliček, dřevěných domků s arkýři a starých byzantských hradeb tu vypadá jako zastavený čas. Vyšlapejte sem (nebo vyjeďte autem, ale parkování je tu těsné) k hradbám a věži Trigoniou — odsud je nejlepší výhled na celé město, záliv a za jasného počasí i na horu Olymp na druhé straně moře.
Kde se najíst (kvůli tomu sem hlavně jeďte)
Soluň má pověst gastronomické metropole Řecka a zaslouženě. Najdete tu vlivy řecké, balkánské, turecké i sefardské kuchyně namíchané dohromady. Ráno si dejte bougatsu — křupavé listové těsto plněné krémem nebo sýrem, snídani, na kterou se v Soluni stojí fronty. K obědu mezedes (řecké tapas) v některé z taveren ve čtvrti Ladadika u přístavu. Ceny jsou tu o poznání přívětivější než v turistických centrech jihu.
Soluň se dá z velké části obejít pěšky podél moře, takže auto nechte stát a šetřete nervy. Nejhezčí je dlouhá pobřežní promenáda Nea Paralia za podvečera, kdy sem celé město vyrazí na procházku a slunce zapadá nad zálivem. Pokud pokračujete na pláže Chalkidiki, vyrazte z města brzy ráno — odpolední provoz směrem k moři umí být v sezoně hustý.
Kdy přijet
Soluň je živá celý rok díky velké univerzitě, ale počasí je nejpříjemnější na jaře a na podzim. Léto je horké a vlhké, zato je to ideální základna pro výlety na blízké pláže Chalkidiki. Město se skvěle pojí s cestou do Meteory na jih, k hoře Olymp nebo dál na poloostrov Chalkidiki. Než vyrazíte po řeckých dálnicích, projeďte si pravidla pro řidiče v Řecku a v vrstvě mýtného si ověřte mýtné brány na trase — platí se na nich průběžně, ne vinětou.
Soluň je velké město, takže obvyklá opatrnost na peněženku v davu platí. Tísňové číslo v Řecku je 112. Velké nemocnice i lékárny jsou přímo ve městě, anglicky se domluvíte snáz než na venkově. Důležitá čísla, zdravotní kartu a základní řecké fráze máte v SOS vrstvě aplikace po ruce i bez signálu.
Naplánuj si cestu v SeekBone
Trasa po silnici, místa pro psa i děti, rozpočet a spaní v autě — vše na jednom místě.
Otevřít aplikaci