Velký průvodce · Srbsko · Národní park

Národní park Tara: smaragdový kaňon Driny, vyhlídky a domek na skále

Ze skalní římsy se pod vámi otevře pohled tři sta metrů dolů na smaragdovou hladinu, která se vine hlubokým kaňonem mezi zalesněnými horami. O kus dál stojí na osamělé skále uprostřed řeky maličký domek, který tam parta kluků postavila před půl stoletím jen tak na koupání — a stal se z něj jeden z nejfotografovanějších objektů Srbska. A v lesích kolem roste vzácný strom, který přežil dobu ledovou. Tohle je národní park Tara — nejhezčí kus hor západního Srbska a místo, kde se příroda předvádí naplno.

Tara je park na pěší výlety, vyhlídky a klid v horách. V tomhle průvodci najdete, co si nenechat ujít, jak se sem dostat, kde nechat auto a kdy přijet. Srbsko je mimo EU, takže si dopředu projděte i pravidla pro řidiče — zelená karta a hotovost v dinárech se hodí.

Národní park Tara leží na západě Srbska nad městem Bajina Bašta, na hranici s Bosnou a Hercegovinou, kterou tu tvoří řeka Drina. Park pokrývá zalesněné pohoří proříznuté hlubokým kaňonem Driny, vzdutým přehradou do jezera Perućac. Je to jedno z nejcennějších chráněných území v zemi — domov medvědů, vlků, divokých koní a vzácného jehličnanu Pančićova smrku (Pančićeva omorika), reliktního stromu z doby ledové.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Trocha historie, ze které jde mráz po zádech

Nejmilejší příběh parku patří domku na skále uprostřed Driny u Bajiny Bašty. Prý ho kolem roku 1968 postavila parta místních mladíků, kteří se chodili koupat a slézat na osamělou skálu uprostřed řeky — a aby měli kde odpočívat, snesli na ni prkna a postavili maličkou chatku. Řeka jim ji pak při povodních několikrát strhla, a oni ji zatvrzele postavili znovu. Dnes je z té tvrdohlavosti jeden z nejfotografovanějších objektů celého Srbska, který obletěl svět. Drobný důkaz, že nejlepší věci vznikají z čisté klukovské paličatosti.

Druhý poklad Tary je vědecký a tichý. Roste tu Pančićův smrk (omorika) — endemický jehličnan, který přežil dobu ledovou a jinde na světě se přirozeně nevyskytuje. Objevil ho v 19. století srbský botanik Josif Pančić a strom po něm dostal jméno. Je to živá fosilie, relikt z dávných dob, který se zachoval právě v odlehlých roklích Tary. Když se procházíte zdejšími lesy, jdete kolem stromů, jaké tu rostly už v dobách mamutů.

Co přesně uvidíte: Banjská stena, jezero a domek na Drině

Korunou parku je vyhlídka Banjská stena — skalní římsa zhruba tři sta metrů nad jezerem Perućac, odkud je nejslavnější výhled na zatopený kaňon Driny vinoucí se mezi horami. K vyhlídce se dá dojet autem skoro až nahoru a pak dojít kousek pěšky. Je to nejlepší fotka, jakou si z Tary odvezete — a v podvečer, když slunce zalije kaňon, je to úplná pohádka.

Dole pod parkem leží jezero Perućac a městečko Bajina Bašta, odkud je kousek k tomu slavnému domku na skále na Drině — vyfotíte ho z břehu nebo se k němu svezete loďkou. Po parku vede síť turistických stezek různé délky, od krátkých procházek k vyhlídkám po celodenní túry; cestou narazíte na další vyhlídky (Sjenič, Crnjeskovo), horská jezera, vodopád Skakavac a klidné lesy. Pro pohodlnější objevování je tu i centrum Mitrovac a řada horských chat.

Jak se tam dostat a kde nechat auto

Národní park Tara leží na západě Srbska nad Bajinou Baštou, blízko hranice s Bosnou. Z Bělehradu je to autem zhruba tři a půl až čtyři hodiny, často po horských silnicích. K hlavním vyhlídkám a centrům parku vedou značené odbočky; silnice v parku jsou většinou sjízdné i běžným autem, ale úzké a klikaté. Trasu si poskládáte v plánovači cesty; protože jste mimo EU, hodí se mít po ruce i mýtné a pravidla — sazby hlídá vrstva mýtného. Tara se skvěle spojí do okruhu s Drvengradem a Mokra Gorou, Zlatiborem nebo Uvacem.

Parkování

U hlavních vyhlídek a center (Banjská stena, Mitrovac) jsou parkoviště, ze kterých se k vyhlídce dojde kousek pěšky. V hlavní sezoně a o víkendech sem míří dost výletníků, takže přijeďte radši dopoledne, dokud je u Banjské steny volno — parkoviště tam není velké a poslední úsek cesty je úzký. K domku na skále se parkuje u břehu Driny v Bajině Baště.

S vyšší dodávkou nebo karavanem počítejte s pomalou jízdou po horských silnicích parku a horším otáčením, když je u vyhlídek plno. Konkrétní parkoviště a kapacitu si ověříte v parkovací vrstvě. Na přespání jsou horské chaty, penziony a kempy přímo v parku (Mitrovac, Kaluđerske Bare) i dole v Bajině Baště; volné stání v národním parku je omezené, respektujte pravidla ochrany.

Kdy přijít

Tara je nejhezčí od pozdního jara do podzimu, kdy jsou stezky bez sněhu, lesy zelené a vyhlídky bez mlhy. Léto je hlavní sezona — příjemné horské klima (Tara je vyšlapaná a chladnější než nížiny), ale i nejvíc lidí u hlavních vyhlídek, takže přijeďte dopoledne. Na podzim hory hrají barvami a je tu klid. V zimě leží sníh a cesty mohou klouzat; část parku slouží i k lyžování. Vyhlídka Banjská stena je nejkrásnější v podvečerním světle. Jak bude konkrétní den počasí, mrkněte do vrstvy počasí — v horách se mění rychle.

Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete

Přijeďte dopoledne kvůli parkování u Banjské steny, poslední cesta je úzká. Vyhlídka na smaragdový kaňon Driny, turistické stezky a slavný domek na skále u Bajiny Bašty — to je Tara. Pevné boty, voda, v horách vrstvu navíc, hotovost v dinárech a zelená karta. Tara se skvěle spojí s Drvengradem, Zlatiborem i Uvacem. Je to nejhezčí horský národní park západního Srbska — a domov stromu, který přežil dobu ledovou.