Sicílie · Val di Noto · UNESCO

Modica: barokní město na dvou patrech a čokoláda, co křupe

Ukousnete a místo hladké pralinky vám pod zuby zakřupou krystalky cukru. Čokoláda z Modiky se nikdy úplně neroztaví — vyrábí se postupem, který Evropa neznala, dokud ho přes oceán nepřivezli Španělé. A samotné město je stejně neobyčejné jako jeho sladkost: barokní Modica se valí dolů roklí ve dvou patrech, propojených schodišti, mosty a uličkami, které šplhají z jedné úrovně na druhou.

Tenhle průvodce vám poradí, kde nechat auto (centrum je síť úzkých uliček a schodů), co tu vidět, kde ochutnat tu pravou čokoládu a kdy přijít, ať vás neporazí vedro na schodech. Praktické údaje, které se mění podle sezony, najdete označené k ověření.

Jako sousední Ragusa byla i Modica srovnaná se zemí při velkém zemětřesení roku 1693. Znovu se vystavěla v jednotném barokním slohu — proto je dnes součástí UNESCO oblasti Val di Noto. Město se dělí na Modica Alta (horní) a Modica Bassa (dolní), kdysi je oddělovala dvě řeky tekoucí roklí. Řeky později zaklenuli a na jejich místě vede hlavní třída Corso Umberto I, takže dnes po nich chodíte, aniž byste to tušili.

Trocha historie, ať nestojíte u San Giorgia jako u cedule

I Modica má svůj okázalý kostel San Giorgio — a stojí na vrcholu monumentálního schodiště o zhruba dvou stech padesáti stupních. Postavil ho stejný architekt jako ten v Raguse, Rosario Gagliardi, a je to mistrovský kus sicilského baroka: vysoká, do výšky stoupající fasáda se třemi portály, korunovaná zvonicí. Když k němu vyšplháte a otočíte se, máte celou Modicu rozprostřenou pod sebou jako v dlani.

Druhý velký kostel, San Pietro, stojí dole na Corso a má před sebou sochy dvanácti apoštolů lemující schodiště. Mezi oběma se prochází po hlavní třídě, kde se schází celé město. A pak je tu ta čokoláda — sladká vizitka Modiky.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Čokoláda, která křupe: recept přivezený přes oceán

Tohle je důvod, proč se sem jezdí. Modická čokoláda se vyrábí postupem, který do Evropy dorazil přes španělskou vládu na Sicílii — a Španělé ho převzali od Aztéků v Novém světě. Kakaová hmota se zpracovává „za studena", při nízké teplotě, takže se cukr nikdy úplně nerozpustí. Výsledek je drsnější, syrovější čokoláda, která pod zuby křupe a v puse se nemaže. Klasicky se ochucuje skořicí nebo vanilkou, dnes seženete desítky příchutí, od chilli po sůl.

Ochutnat ji můžete v historických cukrárnách na Corso Umberto I — některé pokračují v tradici už od 19. století. K čokoládě si dejte i místní specialitu mpanatigghi: křehké košíčky, ve kterých se kupodivu skrývá mleté maso s čokoládou. Zní to divně, chutná to skvěle, a je to dědictví ze stejné španělské éry.

Autem do Modiky? Centrum nechte nohám

Buďme struční a důrazní: do historického centra Modiky autem nezajíždějte. Staré město je síť úzkých uliček, schodišť a strmých svahů mezi horní a dolní úrovní — vůz se tam neprotáhne a navíc bývají zóny s omezeným provozem (ZTL). Nechte auto na parkovišti při hlavní třídě nebo na okraji a centrum projděte pěšky. Počítejte s tím, že mezi Modica Alta a Modica Bassa se hodně stoupá a klesá po schodech.

Kde přesně začínají ZTL zóny a kde jsou nejbližší parkoviště (i s ohledem na výšku dodávky), si ověřte ve vrstvě mýtného a ZTL a v parkovací vrstvě. Pokuta za vjezd do ZTL přijde poštou domů i s několikaměsíčním zpožděním a klidně víckrát za jednu jízdu.

Kostel San Giorgio a procházka po dvou patrech

Výstup k San Giorgiu po tom obrovském schodišti je rituál sám o sobě — a odměnou je výhled na celou Modicu z výšky. Nahoře v Modica Alta se uličky zužují a turistů ubývá; dole na Corso Umberto I to naopak žije, jsou tu obchody, cukrárny i kostel San Pietro. Spojit obě úrovně pěšky je trochu dřina, ale přesně v tom je kouzlo města: každý pohled je z jiné výšky a Modica se vám pořád překresluje před očima.

Spojte Modicu s Ragusou a Val di Noto

Modica a Ragusa jsou sousedi a dohromady tvoří jádro barokního jihovýchodu Sicílie. Kousek dál leží Noto, Scicli, Caltagirone — všechna města znovuzrozená po zemětřesení 1693 a zapsaná v UNESCO. Když na to máte pár dní, dají se propojit do nádherné barokní trasy mezi čokoládou, schodišti a kupolemi. Jak to celé poskládat včetně vzdáleností a zastávek, vyřešíte v plánovači cesty.

Kdy přijít, ať nestojíte ve vedru ani v davu

Léto na jihovýchodě Sicílie je horké a v Modice se navíc pořád stoupá a klesá po schodech — v poledne to dá zabrat. Přijďte brzy ráno, dokud je chladno a Modica Alta tichá, nebo zůstaňte na podvečer a večer, kdy se město nasvítí a na Corso se schází místní na procházku. Mimo hlavní sezonu (jaro, podzim) je tu příjemně a klid. Vodu, klobouk a pevné boty na schody berte vždycky.

Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete

Auto nechte na okraji, centrum projděte pěšky — počítejte se schody mezi oběma úrovněmi. Vyšplhejte k San Giorgiu kvůli výhledu. Ochutnejte modickou čokoládu (a vezměte si tabulku domů, převoz vydrží) i mpanatigghi. V létě choďte ráno nebo navečer, ne v poledne. A spojte Modicu s Ragusou a dalšími městy Val di Noto — sladší barokní výlet na Sicílii nenajdete.