Basilicata · UNESCO · jeskynní město

Matera: jeskynní město staré tisíce let, dnes hvězda UNESCO

Ještě před sedmdesáti lety se o Mateře psalo jako o „hanbě národa". Rodiny tu bydlely v jeskyních vyhloubených do měkké skály, často spolu s mezkem a slepicemi, bez vody a kanalizace, namačkané po deseti v jedné díře. Vláda je odsud v 50. letech násilím vystěhovala. A dnes? Dnes je z těch samých jeskyní hvězda UNESCO, kulisa hollywoodských velkofilmů a jedno z nejfotografovanějších měst Itálie.

Matera patří k nejstarším nepřetržitě obydleným místům na světě — žije se tu déle než deset tisíc let. Její proslulé Sassi (doslova „kameny") jsou dvě čtvrti vyhloubené přímo do svahu nad roklí, labyrint jeskyní, schodišť a kamenných domů, kde střecha jednoho je dvorkem dalšího. Tenhle průvodce vám poradí, kde nechat auto (do Sassi s ním rozhodně ne), kudy se vydat pěšky a kdy přijít, ať vás v lukánském slunci neuvaří.

Trocha historie, ať tam nestojíte jako u cedule

Klíčový moment přišel roku 1945. Carlo Levi tehdy vydal knihu Kristus se zastavil v Eboli, ve které popsal bídu jihu — a mimo jiné historku své sestry, jak v Mateře v jeskyních viděla děti žadonit o chinin proti malárii, žijící v podmínkách, které by nepřál ani zvířatům. Kniha pobouřila celou Itálii. Politici si Materu vytkli jako symbol zaostalosti a v 50. letech přišlo nařízené vystěhování: obyvatel Sassi přesídlili do nových domů a staré jeskyně nechali prázdné chátrat.

Pár desetiletí byly Sassi opuštěným strašidlem. Pak ale přišel obrat: v roce 1993 je zapsali na seznam UNESCO, jeskyně se začaly opravovat a měnit na hotely, restaurace a galerie. Vrchol slávy dorazil roku 2019, kdy se Matera stala Evropským hlavním městem kultury. Z hanby národa se za jeden lidský život stal div, na který je Itálie hrdá. Filmaři navíc objevili, že Sassi vypadají jako starověký Jeruzalém — natáčely se tu velkofilmy o Ježíšovi i jedna bondovka.

Klikněte na fotku pro zvětšení. Všechny snímky: Wikimedia Commons, uvedené licence.

Dvě Sassi a jak se v labyrintu neztratit

Historické jeskynní město se dělí na dvě čtvrti. Sasso Barisano je opravenější, hezky zrekonstruovaný, plný butikových hotelů a restaurací — sem zamíříte na večeři a přespání. Sasso Caveoso je divočejší a syrovější, blíž tomu, jak Matera vypadala, než ji opravili; tady stojí ty nejdramatičtější jeskyně přilepené ke skále nad roklí. Mezi nimi se vypíná hřeben s katedrálou a o kus výš je „nové" město s normálními ulicemi, kam vás navádí každá mapa.

Ať si nakreslíte trasu jakkoli, počítejte s tím, že se v Sassi ztratíte — a je to tak správně. Uličky se větví, schody vedou na střechy a střechy jsou cesty. Nazujte si pevné boty, vezměte vodu a prostě se nechte bloudit; nejhezčí kouty objevíte náhodou. Trasu po Mateře i s navazujícími zastávkami v Basilicatě si poskládáte v plánovači cesty.

Co rozhodně vidět: casa grotta a skalní kostely

Abyste pochopili, jak se tu doopravdy žilo, zajděte do casa grotta — jeskynního obydlí zařízeného tak, jak vypadalo před vystěhováním. Jedna místnost pro celou rodinu, postel, pod ní místo pro mezka, dětské kolíbky zavěšené ze stropu kvůli krysám. Za pár eur tu pochopíte víc než z deseti cedulí.

Druhým unikátem jsou skalní kostely (chiese rupestri) — svatostánky vytesané přímo do skály, často s freskami staré stovky let. Nejslavnější je Santa Maria de Idris zaklíněná do skalního výběžku Monterrone, odkud je famózní výhled, a San Pietro Caveoso na okraji rokle. V okolí jich jsou desítky, schované v soutěsce i ve skalách na druhé straně.

Autem do Matery: kde zaparkovat a kam nevjíždět

Tady je to jednoznačné: do Sassi se autem nedostanete a ani to nezkoušejte. Jeskynní čtvrti jsou síť schodů, ramp a uliček širokých sotva pro vozík — sjezdí se tady leda pěšky. Navíc je historické jádro chráněné a velká část spadá pod ZTL (zónu s omezeným provozem) s kamerami; když do ní bez povolení vjedete, pokuta dorazí poštou domů i s několikaměsíčním zpožděním. Auto nechte na placeném parkovišti v horním, novém městě a do Sassi sejděte pěšky — vchodů z horního okraje je víc a hned u nich je krásný výhled na celé jeskynní město.

Kde přesně ZTL začíná a kudy se jí vyhnout, si ověřte ve vrstvě mýtného a ZTL; vhodná parkoviště (i s ohledem na výšku dodávky a závory) najdete v parkovací vrstvě. S kompletními pravidly pro řízení v Itálii (rychlosti, povinná výbava, pokuty) vám pomůže přehled pravidla pro řidiče v Itálii.

Kdy přijet, ať máte Sassi v nejhezčím světle

Matera je nejkrásnější dvakrát denně: za úsvitu, kdy se kámen rozsvítí do růžova a uličky jsou prázdné, a za soumraku, kdy se v jeskyních postupně rozžíhají světla a celé město vypadá jako rozsvícený betlém. Tyhle dvě hodiny si nenechte ujít — ideálně tu přespěte přímo v některém z jeskynních hotelů. Přes den, hlavně v létě, je tu úmorné vedro a kámen sálá teplo dlouho do noci; přes poledne se schovejte do chladných jeskyní a kostelů. Aktuální počasí a teploty si pohlídejte ve vrstvě počasí.

Pes, jídlo a pár praktických drobností

Po Sassi se pes na vodítku v pohodě proběhne, je to venkovní procházka — ale počítejte s tím, že je to samé schody a rampy, takže pro krátkonohé psy i pro vás to bude pořádný trénink. Do jeskynních muzeí, kostelů a většiny restaurací psa nepustí; vodu mějte u sebe, rozpálený kámen sálá. Z lukánské kuchyně ochutnejte proslulý chléb pane di Matera (s chráněným původem, vydrží čerstvý dlouhé dny), pikantní klobásu, luštěniny a sýry. K tomu sklenka místního červeného Aglianico — a večeři si dejte v jeskyni, ať to dotáhnete celé.

Krátké shrnutí, ať na nic nezapomenete

Auto nechte v horním městě, do Sassi se chodí jen pěšky a část jádra je ZTL. Přijďte za úsvitu nebo soumraku, ideálně tu přespěte v jeskyni — to jsou ty nejsilnější chvíle. Zajděte do casa grotta a do skalních kostelů, ať pochopíte, jak se tu doopravdy žilo, a přejděte na druhou stranu rokle pro ten nejlepší výhled. Pevné boty, voda, pevné nervy ve vedru. Matera je město, které za jeden lidský život prošlo cestou od hanby k divu — a tu cestu je z každého kamene cítit.