Velký průvodce · Dalmácie

Dubrovník autem: hradby, město bez aut a kam s vozem

Představte si město obehnané kamennou stěnou skoro dva kilometry dlouhou, uvnitř ani jedno auto a střechy tak oranžové, že se podle nich natáčel seriál o draky. Tohle je Dubrovník. Krásný jako z pohlednice — a přesně proto sem v létě připlují tři výletní lodě naráz a vychrlí pět tisíc lidí do uliček, kam se normálně vejde sotva polovina.

Dobrá zpráva pro řidiče: do starého města stejně nevjedete, je celé pěší. Špatná zpráva: zaparkovat poblíž je sport pro otrlé a v sezoně pekelně drahý. Tenhle průvodce vám řekne, kam s vozem, kdy přijít, aby vás dav nesmetl, a co se vyplatí vidět. Pravidla a viněty pro chorvatské dálnice máme i ve vrstvě mýtného — Dubrovník totiž leží na konci dlouhé jízdy a kus cesty vede přes bosenský pruh u Neumu. Údaje čerpáme z ověřené databáze míst.

Dubrovník býval samostatná námořní republika — Ragusa — a po staletí soupeřil s Benátkami o moc nad Jadranem. Vydržel proto, že byl chytrý: platil daně sultánovi, uzavíral spojenectví na všechny strany a nad bránu si nechal vytesat heslo „Svoboda se neprodává za všechno zlato světa". To, co dnes obdivujete jako kulisu, byla kdysi jedna z nejvyspělejších městských republik Evropy s vlastní karanténou, sirotčincem i kanalizací dávno před zbytkem kontinentu.

Hradby: nejlepší procházka v Chorvatsku

Okruh po městských hradbách je to, kvůli čemu sem většina lidí jede. Skoro dva kilometry kamenné cesty po koruně zdi, místy přes dvacet metrů nad zemí, s výhledem střídavě na moře a na moře oranžových střech. Trvá to klidně dvě hodiny, stínu skoro žádný a vstup placený — ale je to nezapomenutelné a žádná fotka to nevystihne.

Háček je v davu a v slunci. V poledne se po hradbách šine zástup zpocených turistů jeden za druhým a kámen sálá jako trouba. Choďte hned po otevření ráno, nebo až k večeru, vezměte vodu a klobouk. Vstupenka bývá společná i s pevností Lovrijenac na skále nad mořem.

Stradun: hlavní třída, po které se klouže

Od brány Pile k bráně Ploče vede přes celé staré město Stradun — široká dlážděná třída z leštěného vápence, hladká jako zrcadlo a po dešti zrádně kluzká. Lemují ji stejně vysoké domy v jednotném slohu, protože po ničivém zemětřesení roku 1667 se město přestavělo naráz podle jednoho plánu. Na jednom konci stojí velká kašna Onofriova, na druhém zvonice a Knížecí palác.

Je to tepna, kterou projdete za pár minut, ale večer, když se davy z lodí vrátí na palubu a kámen ještě drží teplo dne, patří Stradun jen těm, co zůstali ve městě. To je ten správný čas. Pes na vodítku tady projde, jen pozor na rozpálenou dlažbu na tlapky.

Lanovka na Srđ: celé město jako na dlani

Nad Dubrovníkem se zvedá kopec Srđ a na něj jezdí lanovka. Shora vidíte celé staré město v kamenném prstenci hradeb, ostrov Lokrum kousek od břehu a moře až k obzoru. Za jasného večera je to jeden z nejhezčích západů slunce na Jadranu. Na vrcholu stojí pevnost z napoleonských dob, ve které je dnes muzeum války z 90. let — připomínka, že tahle pohádková kulisa byla před pár desetiletími ostřelovaná.

Kam s autem, když je celé město pěší

Tohle je hlavní bolest Dubrovníku. Staré město je obehnané hradbami a uvnitř jezdí jen zásobování, vy ne. Navíc i ulice těsně kolem hradeb jsou úzké, jednosměrné a v sezoně ucpané. Parkoviště u brány Pile jsou nejblíž a taky nejdražší v celém Chorvatsku — počítejte s hodinovou sazbou, ze které vám spadne čelist. Levněji vyjdou velká parkoviště kousek od centra, odkud do města jede autobus, nebo garáže ve čtvrti Gruž u přístavu.

Pokud spíte v apartmánu poblíž, předem si ověřte, jestli má vlastní stání — bez něj je hledání místa v sezoně noční můra. Kde přesně parkoviště jsou, jak jsou drahá a kam se vejdete s vyšším vozem nebo dodávkou, najdete v parkovací vrstvě. A jestli zvažujete přespání ve voze, mrkněte na náš návod, kde to v Chorvatsku jde a kde za to padají pokuty.

Kdy přijet

Červenec a srpen jsou v Dubrovníku nejteplejší, nejdražší a nejnabitější — vedro nad třicet, ceny ubytování nahoře a uličky plné. Ideál je konec května, červen a září: moře už nebo ještě teplé, davy menší, vzduch snesitelný. Ať přijedete kdykoli, platí jediné pravidlo: brzy ráno a podvečer patří město vám, mezitím výletním lodím.

A nenechte se uvěznit jen za hradbami. Kousek od břehu leží zelený ostrov Lokrum (loďka z přístavu, koupání, pávi a bývalý klášter), na sever se táhne malebný poloostrov Pelješac s vinicemi a klidnými plážemi a celá jižní Dalmácie je plná míst, kam výletní lodě nedoplují. Kam se odsud vydat dál, vám poradí plánovač trasy.